Na IV. letních olympijských hrách v Londýně 1908 byl poprvé zařazen sport, při kterém hráči používali hole k dopravení míčku do branky soupeře. Byl to hokej.*1 Letošní zimní olympiáda je vhodná příležitost podívat se, jak byl zobrazován případně symbolizován nejen v historii novodobých olympiád jeden z nejoblíbenějších kolektivních sportů.*2

Hokej - již staří Řekové

Archeologové objevili v Egyptě přes 4 500 let staré malby, které zobrazují lidi se zakřivenými holemi a míčem při hře, která je velmi podobná dnešnímu pozemnímu hokeji. Zobrazení hry s holemi a míčkem či toušem najdeme později v antickém Řecku, u jihoamerických Indiánů při konkvistě, i v raně renesanční Evropě.
Po troše historie začneme ledním hokejem, podíváme se i na hokej pozemní. Oba jsou sporty olympijskými.*3

Slovo hokej

Jedna z domněnek o vzniku názvu naší hry tvrdí, že je odvozeno od slova hoquet, středofrancouzského slova pro pastýřskou hůl, na horním konci zahnutou. Jiné vysvětlení vychází z používání korkových zátek místo dřevěných míčků při hraní hry. Zátky pocházely ze sudů s pivem „hock“, nazývaným také „hocky“.

Symbolika

Na „hlavních“ plakátech olympijských her se téma hokeje nikdy nepoužilo. Na alternativních, doprovodných, případně na plakátech k jednotlivým disciplínám samozřejmě (lední) hokej najdeme.

Je zajímavé pozorovat, jak designéři (od Tokya 1964) nakládají s lidskou figurou. Od schématizace a abstrakce po realistickou kresbu - od Pekingu 2008 po Atlantu 1996. V prvém, pekingském, případě autoři pod názvem „Krása pečetního písma“ vytvořili variaci na starověké znaky; moderní grafický systém, který lidskou postavu redukuje na pouhou vlnící se linii. Byli kritizováni za primitivismus a výtvarnou chudobu, ba sucharství, ale výsledek splňuje požadavek funkčnosti a nepostrádá i zvláštní eleganci. V druhém, atlantském, případě, pod vlivem stého výročí novodobých olympijských her začatých v Řecku, zvolili designéři realistickou (byť idealizovanou) nahou lidskou postavu (sice bezpohlavní, ale dle muskulatury a proporcí zjevně mužskou), aby připomněli antickou tělocvičnou gymnaziální praxi provozovanou bez oblečení. Toto schéma vytvořilo několik nepravděpodobných až směšných situací, a nemohlo být ani úplně dodrženo (džudo bez obleku je už jiný sport...). Další problém měl tento soubor v kulturách a společnostech, které na nahotu na veřejnosti pohlížejí odlišně, negativně až odmítavě.

Olympijské piktogramy ledního hokeje:

Olympijské piktogramy pozemního hokeje:

Ano

Jak jsme již konstatovali v procházce za figurou běžce (Font č. 76/4/2004), v hledání vyváženosti mezi informační jasností a originálním pojetím se po období, které zásadním způsobem ovlivnil německý designér Otl Aicher svým standardem-universalismem, objevují realizace, které neváhají použít místních zdrojů, občas sice relativně bizarních, ale možná právě proto funkčních. Jako by se v nich obnovovala původní idea antických her - kalokagathie, spojení krásného a dobrého, navíc pokropená svěžestí nového.
Z tohoto pohledu z řady olympijských piktogramových souborů vyčuhují XVII. ZOH 1994 Lillehammer a XXVIII. LOH 2004 Athény. Někdo bude chválit i soubory z XXVII. LOH 2000 Sydney a XXIX. LOH 2008 Peking. Proti gustu žádný dišputát.
A že změna je život, dokládá zatím nejnovější olympijská sada piktogramů pro letošní zimní olympiádu. Autorský tým Tbd opustil obvyklý pohled na hokej jako na víceméně silovou záležitost a akcentoval více polohu pitoreskně pohybovou a hravou; postava hokejisty ač plošně sošná, působí vzdušně až průhledně a křehce. I když nejsou momentálně k dispozici inspirační zdroje italského (?) designérského studia, divil bych se, kdyby mezi nimi chyběly drátové sochy z předválečné tvorby Alexandra Caldera.

           

Otazníky

Za každou sadou olympijské grafiky je jistě obrovské množství tvůrčí práce, ale přesto si nelze neklást u některých projektů otázky, aspoň malinké. Pomiňme novodobé olympiády do roku 1960 (XVII. LOH Řím) včetně, kdy vesměs anonymní kreslíři vytvářeli spíše realistické a dekorativní ilustrace jednotlivých sportů. Nechce se věřit, že by nebyli v některých ročnících k dispozici zdatnější výtvarníci. A to se na těchto olympiád ještě soutěžilo v uměleckých disciplinách!
I některé sady piktogramů po XVIII. LOH 1964 Tokyo, kdy byly poprvé navrženy piktogramy všech sportů a použity ne jen na vstupenkách a v programech, jak bylo dříve zvykem, ale v celé informačně-orientačně-propagační komplexnosti a pestrosti, můžeme lehce drze pokritizovat. Kupř. v podstatě odvážný op artový design piktogramů X. ZOH 1968 Grenoble

           

lze po výtvarné stránce ocenit jako inovativní, dynamický, ale z pohledu informačního klade nemalé nároky v rastru vlnících se, zužujících a rozšiřujících se souběžných křivek identifikovat figuru sportovce. Připomíná to bloudění v mlze či spíše ve sněhové vánici.*4 Klasická ukázka toho, že méně bývá více.
Totéž lze říci o deklarovaném novátorském pojetí piktogramů na XXXIII. LOH 2024 Paříž,

          

které je mnohými velmi oceňováno. Je mi líto, ale některé piktogramy z pařížské sady jsou tak originální, až se stávají ne zrovna snadno rozluštitelným hlavolamem.
Lze jen litovat, že variace neznámého autora na starořímské mozaiky se dostaly, bohužel, pouze na denní programy XVII. LOH 1960 Řím. Smíšené pocity může v citlivějších divácích vzbuzovat soubor piktogramů XIX. ZOH 2002 Salt Lake City, který se inspiroval praxí cejchování, kdy se rozžhaveným značkovacím železem vpalovala do kůže majetnická značka, praxe na americkém Západě (i jinde) pro označování dobytka, ale dříve také lidi, většinou otroků a zločinců. Wild West...
Z tohoto širšího kulturně politického pohledu se lze pozastavit i nad volbou tvaru i zde pochválené sady XXVIII. LOH 2004 Athény, když si uvědomíme, že nepravidelný tvar piktogramů vycházel z keramických střepů (řecky ostrakon), kterými občané Athén hlasovali o vypovězení některého spoluobčana z obce, z města Athén.*5

Vyloženě škoda,

že se nezdařilo v „moderní“ době obnovit původní antickou praxi, že v průběhu olympijských her se dodržoval posvátný mír (ekecheiria), tedy aspoň příměří.*6

Něco a hádanka na závěr

Poznámky:

 
*1  Ve většině zemí se termín hokej, pokud se používá bez upřesnění, vztahuje na pozemní hokej, zatímco v Kanadě, Spojených státech, Rusku a většině zemí střední, východní a severní Evropy se tento termín obvykle vztahuje na lední hokej.

*2  Premiéru měl lední hokej na letních (!!!) olympijských hrách v roce 1920 (VII. LOH Antverpy) ale pouze jako ukázkový sport; není tedy v tehdejších tabulkách veden jako oficiální olympijský sport. Mužský lední hokej se hraje na zimních olympijských hrách od roku 1924 (I. ZOH Chamonix)

*3  Stranou ponecháme další kolektivní sporty hrané s hokejkou - florbal, hokejbal, bandy, podvodní hokej, a další; račte nahlédnout např. do anglické wikipedie; budete překvapeni, kolik druhů hokeje existuje. Na paralympiádě je zařazen zatím je hokej lední.

*4  U lidí citlivých na kontrastní periodické vzory, na míhající jevy, zvolená optická, výtvarná metoda může vyvolávat nepříjemné pocity; vědí to epileptici a migrenikové.

*5  Tak jako v případě piktogramů XXVI. LOH 1996 Atlanta, ani athénští designéři se nevyhnuli historickému anachronismu viz pikto pro střelecké discipliny (palné zbraně), s těmi je ostatně problém skoro vždy. Připomeňme, že na půdu antické Olympie během her nesměl vstoupit voják se zbraní v ruce a v době konání her ani ozbrojený jednotlivec. Naopak dnes je bezpečnost (zajišťovaná i střelnými zbraněmi), vedle financí, jedním z nejdůležitějších aspektů konání olympiády.

*6  Baron de Coubertin se během I. světové války pokoušel zavést ekecheirii. Neúspěšně. Válka se nezastavila. Naopak byly zrušeny olympijské hry.

Prameny:
theolympicdesign.com
olympics.com
mediamadegreat.com/olympic-pictograms/

Původní text byl napsán v lednu 2026, publikován ve Fontu č. 205/4/2013 (téma: Hokej - extraliga a národní týmy).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikala v následujícím měsíci, ještě před vydáním čísla, v horské zimě krkonošského zákoutí.