Pojďme se rozhlédnout po úkazech na nočním nebi, které upoutávají pozornost mj. i tím, že se pohybují - meteory, komety (krásně hezky česky povětroně/létavice, vlasatice).

Úvod

„Vesmír či kosmos (z řeckého κοσμος, ozdoba, šperk ale později také vše uspořádané, řádné a jisté, vesmír) je souhrnné označení veškeré hmoty, energie a časoprostoru, který je obsahuje.“*0
Na ruské univerzitě v Královci je pamětní deska se slavným citátem: „Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývám: hvězdné nebe nade mnou a mravní řád ve mně.“ (Immanuel Kant: Kritika praktického rozumu, Závěr, AA V.161.)
Když noční obloha ohromovala mysl přemýšlivého racionalistického vyštudovaného synka pietistického řemeslníka v pruském Královci v 18. století, co totéž hvězdné divadlo muselo dělat s myslí vyšším vzděláním nedotčeného člověka před staletími a tisíciletími?!

  

Vše je neustále jinak

To si při naší procházce budeme muset neustále připomínat, neboť jak vědecké/odborné poznání, tak (následně) obecné, běžné, lidské „selskorozumové“ vnímání se mění, a hlavně my, neodborníci, snadno nevědomky mícháme několik pojmů dohromady, abychom se vyrovnali se sumou faktů, které se na nás z okolního světa/intergalaktického prostoru hrnou. Takže výše vypíchnuté astronomické pojmy nebudou v našem pojednání dogmatickými pojmy. Cimrmanovským úkrokům stranou se vůbec, ale vůbec nebudeme vyhýbat. Hrr na ně!

Betlémská hvězda

Jedna s nejslavnějších vlasatic (možná nejen) evropské historie a vlastně i současnosti je ta, která zdobí v mnoha rodinách špičky vánočních stromků. Každopádně ji najdeme nad všemi jesličkami a betlémy, ať již v domácnostech, muzejních sbírkách a hlavně v (křesťanských) kostelích po celé zeměkouli.

  

Existuje několik názorů na to, co ve skutečnosti byla ona hvězda z novozákonního, evangelijního příběhu. Odborná astronomická obec se kloní k vysvětlení, že to byla konjunkce*K Jupitera, Saturnu, Měsíce a Merkuru těsně před východem Slunce, která přeložena do hebrejských názvů planet přesně odpovídá otázce, kterou Tři králové kladou Herodovi (Matouš 2,2): „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Většina astronomů je toho mínění, že biblický úkaz souvisí s konjunkcemi v roce 2, v roce 7 a v letech 10-12 př. Kr., nebo se zákrytem Jupitera Měsícem dne 17. dubna roku 6 př. Kr. Nejčastěji je uvažována konjunkce Jupitera a Saturna v souhvězdí Ryb v roce 7 př. Kr. Tyto konjunkce se opakují v 19letém cyklu. Tato byla však výjimečná tím, že byla trojnásobná a trvala téměř celý rok.

Jiní badatelé zastávají názor, že onou postupující hvězdou byla Halleyova kometa, periodicky se každých 75-76 let vracející do polohy pozorovatelné ze Země; historické záznamy ukazují, že čínští astronomové pozorovali Halleyovu kometu už v roce 240 př. Kr. (a také v roce 5 př. Kr.). Průlet komety v roce 12 př. Kr. mohl zapříčinit biblický příběh o Betlémské hvězdě. Giottovo vyobrazení Halleyovy komety má být (podle wikiwand.com) jejím nejpřesnějším zpodobením až do doby vynálezu fotografie v první polovině devatenáctého století.
O několik století před italskou giottovskou protorenesancí byla Halleyova kometa zobrazena na tzv. tapisérii z Bayeux (obr. výše) - vyšívaném komiksu své doby - o normanské invazi do Anglie v roce 1066, kde její objevení na obloze mělo předznamenávat smrt Harolda II. Godwinsona, posledního korunovaného anglosaského krále Anglie.
(O betlémské kometě/hvězdě také heslo HVĚZDA)

Svatojakubská cesta

Jakub Starší (Zebedeův) byl z dvanácti Ježíšových učedníků-apoštolů první, který podstoupil mučednickou smrt. Místo jeho hrobu bylo na několik staletí ztraceno, až byl hrob s pravděpodobnými ostatky sv. Jakuba znovu nalezen 25. července roku 813 (v dataci se ovšem prameny různí), kdy na něj podle legendy ukázaly jasně zářící hvězdy (proto název „Santiago de Compostela“,. „sv. Jakub v hvězdném poli“). Symbol/logo poutní cesty Camino je sice spojován s lasturou mlže hřebenatky*P, ale při troše dobré vůle ji lze vnímat i jako stylizovanou vlasatici.

Heraldické komety, vlasatice

V období středověku byla kometa vnímána jako komplexní symbol. Byla znamením jak pozitivním, tak i negativním, obecně však byla spojována s nadějí a proroctvím.
V heraldice se rozlišuje francouzsko/anglické (gallo-britské) a německo/nordické provedení našeho nebeského jevu. Francouzská kometa je převážně s pěticípou hvězdou, druhá s hvězdou převážně šesticípou. V erbu se rozlišuje stoupající a klesající kometa. Zde je důležitá poloha ohonu komety vzhledem k hvězdě a zda směřuje k základně štítu nebo k hlavě štítu. Při popisu erbu je třeba vzít v úvahu provedení ocasu. Ocas bývá zobrazen plamenný, zvlněný, rovný, stočený nebo zářivý. Znázornění plamenů je označeno například jasným okrajem.
V českých heraldických slovnících se kometa jako figura nevyskytuje. Zvláštním případem je erb hrabat ze Šternberka. Jejich rod patří k nejstarším českým šlechtickým rodinám v zemi. Jde o jediný rod, který byl odedávna v panském stavu. Jeho příslušníci se výrazně zapsali do českých politických i kulturních dějin. Podle rodinné legendy pocházejí Šternberkové od Kašpara, jednoho ze tří biblických králů/mágů, kteří se přišli do Betléma poklonit čerstvě narozenému králi Židů - Ježíškovi. Hvězda, kterou rod nese v erbu, je tedy hvězdou betlémskou. Šternberský hvězdný případ (platí i o znacích obcí Český Šternberk, okr. Benešov a Šternberk, okr. Olomouc) je pravděpodobně výjimka v české heraldice, že se mluví o hvězdě betlémské.
V zahraniční (italské, francouzské, aj.) heraldice kometa běžně existuje. V církevní heraldice figura komety je zastoupena poměrně hojně. V nejvyšší církevní hierarchii ji najdeme na erbu tří papežů, osmi kardinálů, šestnácti arcibiskupů; biskupy a další nižší církevní hodnostáře už ani snad nepočítaje.
Slovenská obec Kračúnovce má znak „doplnený o hovoriaci motív betlehemskej hviezdy, ktorá z neho robí hovoriaci erb Kačúnoviec - Kračún - Vianoce“.*N

Z městské heraldiky:

Korporátní komety, vlasatice

Je smutné, že musím konstatovat, že loga na webech návrhů často svojí originalitou značně převyšují kvalitou loga v praxi použitá. Není to ostatně případ pouze komet, asteroidů, meteorů; setkávám se s tím u většiny rešerší, Je to vlastně normální jev - jedna věc je vyrobit, druhá pak prodat... O to větší radost, když narazím na povedené logo používané konkrétním, existujícím subjektem!
Neblahým znamením je kometa tzv. padající, s jádrem dolů; příznivěji je nahlíženo na kometu s jádrem nahoře, tedy stoupající. Lidé se bláhově konejší, jak to jen jde...
Jako dobrá znamení byly vnímány meteory. Byly pojímány jako jiskry nebeského ohně a symboly božství. Mohly být nebeskými posly a připomínat lidem existenci božského života. Ohlašovaly narození. Není asi náhodou, že fenomén/figuru komety často používají subjekty, které - obecně řečeno - pracují s expanzí, se silou, v podstatě s nátlakem, ať už to jsou sportovní týmy nebo také misionářské společnosti. Samozřejmě, sportovní kometa je útočící hrozba, řítící se kupředu, zatímco misionářská, betlémská hvězda se prezentuje jako přicházející světlo. Že se ale i jedno alsaské pivo pojmenuje Meteor, to už vzbuzuje mocnou vlnu imaginace...

Logo NASA

Do naší obhlídky člověčích nebeských znaků snad můžeme připojit i minipříběh maxiloga, vlastně maxilog amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír. První logo NASA nakreslil v roce 1959 James Modarelli. Jeho návrh byl dost složitý: planeta s přirozenou družicí (Země a Měsíc?), hvězdy, kosmická loď na oběžné dráze a šíp představující aeronautiku (nejnovější design hypersonických křídel v době, kdy bylo logo vyvinuto). Uf! Stalo se pečetí pro oficiální příležitosti federální agentury vlády USA zodpovědné za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví. Pro běžné použití Modarelli pečeť zjednodušil v logo. Sloužilo pak až do roku 1975, kdy už získalo přezdívku „masová koule/karbanátek“. Před zahájením programu Shuttle byla NASA přesvědčena federální kulturní agenturou NEA (National Endowment for the Arts), aby se zúčastnila svého „Federal Graphics Improvement Program“ (Federální program zlepšování designu*F. Ano, Američané takovou instituci mají!!) a udělala to, co mnoho společností, aby oživili svou image: podstoupili redesign. Richardem Dannem a Brucem Blackburnem navržený nový logotyp byl vbrzku nazýván „červ“! Po 17 letech dobrých a loajálních služeb - kdy logo získalo i prestižní „Award of Design Excellence“ - se NASA v roce 1992 rozhodla tuto značku opustit. Tehdejší administrátor Dan Goldin NASA povolal zpět „karbanátek“, aby vyvolal vzpomínky na dobu slávy Apolla (jeden obrovský skok pro lidstvo). A poněvadž život není jednoduchý ani přímočarý, příznivci červeného logotypu mohou pociťovat zadostiučinění, neboť „červ“ byl opět povolán jako sekundární logo agentury.*S

Závěr

Pro potěchu některým poznamenejme, že v češtině jsou s naším tématem slovně spojeni velcí tropičtí výrazně barevní často i kovově lesklí denní motýli s dlouhými ostruhami a duhovými šupinami. Uránie - česky komety - rod motýlů z čeledi kometovití (Uraniidae) patří mezi nejvyhledávanější druhy pro sběratele hmyzu.
Kéž by grafičtí designéři měli schopnost a ctižádost vypouštět do světa jen ty nejvyhledávanější kousky své tvorby - zářivé grafické komety! :o)

Poznámky:


*0  Webster's New World College Dictionary, definition Universe. Wiley Publishing, Inc. Případná je ruská podoba: věs mir = celý svět

*F  Přesnější překlad FDIP je možná Program zlepšování federálního designu. Jedná se o design (nejen) log a značek institucí a akcí ve federální gesci.
Více třeba na https://www.designweek.co.uk/issues/1-7-november-2021/federal-design-improvement-program-logoarchive/

*K  Okamžik největšího zdánlivého přiblížení dvou (či více) objektů na obloze

*N  Kračun je slovanský svátek zimního slunovratu. Během Kračunu bylo slaveno zrození nového slunce, personifikovaného pravděpodobně Dažbogem, slovanským slunečním bohem.

*P  Hřebenatka kuchyňská Pecten maximus, hřebenatka svatojakubská Pecten jacobaeus. Posledně jmenovaná je středomořský endemit, který se v Galicii - respektive v Atlantickém oceánu - oproti hřebenatce kuchyňské nevyskytuje

*S  https://www.grapheine.com/divers/logo-de-la-nasa

Původní text byl dopsán v únoru roku 2022 a publikován ve Fontu č. 182/2/2022 (téma: Vesmír).

Zde uvedený text je jeho rozšířenou verzí. Obrazový doprovod je doplněn reprodukcemi v různých částech článku.

Rozšířená verze vznikla v horkých květnových dnech téhož roku v krkonošském zákoutí.